Skip to content

Rodokmen rodu Michalovi

Matouš Dostál, –

Name
Matouš /Dostál/
Given names
Matouš
Surname
Dostál
Birth
Yes

Kníže velkomoravský
Mojmír I.
from 830 to 846

Note: První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
Kníže velkomoravský
Rostislav
from 846 to 870

Note: Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
Kníže velkomoravský
Svatopluk I.
from 870 to 871

Note: Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
Místodržící
Wilhelm II. a Engelšalk
from 871 to 872

Note: Franští místodržící v době Svatopluka.
Kníže velkomoravský
Slavomír
from 872 to 873

Note: Kněz, vůdce vzpoury proti franské nadvládě.
Kníže
Bořivoj I.
from 872 to 883

Note: Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.
Kníže velkomoravský
Svatopluk I.
from 873 to 894

Note: Znovu na trůně.
Kníže
Strojmír
from 883 to 885

Note: Původ neznámý. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jenž uprchl na Moravu.
Kníže
Bořivoj I.
from 885 to 889

Note: Podruhé na trůně.
Kníže
Svatopluk I.
from 890 to 894

Note: Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).
Kníže velkomoravský
Mojmír II.
from 894 to 906

Note: Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Kníže velkomoravský
Svatopluk II.
906

Note: Údělník v Nitře. Na krátku dobu se stal spoluvládcem říše svého bratra.
Kníže
Spytihněv I.
from 894 to 915

Note: Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
Kníže
Vratislav I.
from 915 to 921

Note: Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
Kníže
svatý Václav
from 921 to 935

Note: Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
Kníže
Boleslav I.
from 935 to 972

Note: Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace.
Kníže
Boleslav II.
from 972 to 999

Note: Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
Kníže
Boleslav III.
from 999 to 1002

Note: Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.
Kníže
Vladivoj
from 1002 to 1003

Note: Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.
Kníže
Jaromír
1003

Note: Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec
Kníže
Boleslav III.
1003

Note: Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
Kníže
Boleslav Chrabrý
from 1003 to 1004

Note: Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
Kníže
Jaromír
from 1004 to 1012

Note: Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
Kníže
Oldřich
from 1012 to 1033

Note: Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.
Kníže
Jaromír
from 1033 to 1034

Note: Potřetí na trůně. Když Oldřicha roku 1033 obvinil císař Konrád II. z úkladů proti své osobě a sesadil jej, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
Kníže
Oldřich
1034

Note: Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
Kníže
Břetislav I.
from 1034 to 1055

Note: Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
Kníže
Spytihněv II.
from 1055 to 1061

Note: Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
Kníže a král
Vratislav II
from 1061 to 1092

Note: Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem.
Kníže
Konrád I. Brněnský
1092

Note: Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
Kníže
Břetislav II.
from 1092 to 1100

Note: Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
Kníže
Bořivoj II.
from 1100 to 1107

Note: Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
Kníže
Svatopluk Olomoucký
from 1107 to 1109

Note: Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.
Kníže
Vladislav I.
from 1109 to 1117

Note: Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
Kníže
Bořivoj II.
from 1117 to 1120

Note: Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
Kníže
Vladislav I.
from 1120 to 1125

Note: Podruhé na trůně.
Kníže
Soběslav I.
from 1125 to 1140

Note: Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126.
Kníže a král
Vladislav II.
from 1140 to 1172

Note: Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.
Kníže
Bedřich
from 1172 to 1173

Note: Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal vládu podle principu primogenitury. Dosud ovšem platilo právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
Kníže
Soběslav II.
from 1173 to 1178

Note: Syn Soběslava I. Získal podporu císaře Barbarossy, který za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
Kníže
Bedřich
from 1178 to 1189

Note: Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
Kníže
Konrád II. Ota
from 1189 to 1191

Note: Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec, Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
Kníže
Václav (II.)
from 1191 to 1192

Note: Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Čech. Proti němu ale vystoupil biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. V některých seznamech je uváděn jako Václav II.
Kníže
Přemysl Otakar I.
from 1192 to 1193

Note: Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho šlechta na trůně vystřídala Jindřichem Břetislavem.
Kníže
Jindřich Břetislav
from 1193 to 1197

Note: Roku 1193 mu císař propůjčil hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem, v rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta.
Kníže
Vladislav Jindřich
1197

Note: Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.
Král český
Přemysl Otakar I.
from 1198 to 1230

Note: Podruhé na trůně, korunován 1203. Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
Král český
Václav I.
from 1230 to 1253

Note: Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
Král český
Přemysl Otakar II.
from 1253 to 1278

Note: Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie.
Král český
Václav II.
from 1278 to 1305

Note: Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
Král český
Jindřich Korutanský
1306

Note: Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny. Měsíc po jeho volbě za krále se objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
Král český
Rudolf I. Habsburský
from 1306 to 1307

Note: Syn Albrechta I. Dokázal si získat podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu Bavora III. ze Strakonic.
Král český
Jindřich Korutanský
from 1307 to 1310

Note: Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII., jehož syn Jan Lucemburský se měl oženit s princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Král český
Jan Lucemburský
from 1310 to 1346

Note: Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou.
Král český
Karel IV.
from 1346 to 1378

Note: Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
Král český
Václav IV.
from 1378 to 1419

Note: Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
Král český
Zikmund
from 1419 to 1437

Note: Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Roku 1421 ho český zemský sněm jako krále odmítl; plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.
Král český
Albrecht II. Habsburský (Albrecht I.)
from 1437 to 1439

Note: Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
mezivládí
Interregnum
from 1439 to 1453

Note: Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.
Král český
Ladislav Pohrobek
from 1453 to 1457

Note: Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí.
Král český
Jiří z Poděbrad
from 1458 to 1471

Note: Zemský správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
Král český
Vladislav Jagellonský (Vladislav II.)
from 1471 to 1516

Note: Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale až do r. 1478 bojovat s Matyášem Korvínem – vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. V roce 1500 vydal Vladislavské zřízení zemské.
Král český
Ludvík Jagellonský
from 1516 to 1526

Note: Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
Král český
Václav III.
from 1526 to 1564

Note: Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301–1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
Král český
Ferdinand I.
from 1526 to 1564

Note: Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny Jagellonské. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Král český
Maxmilián I./II.
from 1564 to 1576

Note: Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Král český
Rudolf II.
from 1576 to 1611

Note: Syn Maxmiliána II. Zároveň král uherský a císař římský. Od r. 1608 vládl jen v Čechách a ve Slezsku. Císař do své smrti v roce 1612.
Král český
Matyáš II.
from 1611 to 1619

Note: Syn Maxmiliána II. Reálně vládl do r. 1618. Současně král uherský a císař římský od r. 1612. Jako král uherský Matyáš II.
Král český
Ferdinand II.
1619

Note: Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem.
Král český
Fridrich Falcký
from 1619 to 1620

Note: Wittelsbach. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
Král český
Ferdinand II. Štýrský
from 1620 to 1637

Note: Současně král uherský a císař římský. Reálně vládl od r. 1620. Potlačil české stavovské povstání.
Marriage of a childAugustin Synek — Uršula Dostálová — View this family
January 24, 1638

Král český
Ferdinand III.
from 1637 to 1657

Note: Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
Král český
Ferdinand IV.
from 1646 to 1654

Note: spoluvladař Ferdinanda III., svého otce. Od r. 1647 také král uherský. Reálně nevládl, zemřel za života svého otce.
Král český
Leopold I.
from 1657 to 1705

Note: Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Král
Josef I.
from 1705 to 1711

Note: Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
Král český
Karel II./VI.
from 1711 to 1740

Note: Syn Leopolda I. Jako císař římský Karel VI. Současně král uherský. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
Dynastie
Vymření habsburské dynastie po meči
1740

Královna česká
Marie Terezie
from 1740 to 1780

Note: Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou. Ženská linie habsburské dynastie.
Panovník
Karel Albrecht Bavorský / Karel III.
from 1741 to 1743

Note: Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci, 9. prosince 1741 se nechal provolat českými stavy králem jako Karel III.
Král český
Josef II.
from 1780 to 1790

Note: Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
Král český
Leopold II.
from 1790 to 1792

Note: Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
Král český
František I. Rakouský
from 1792 to 1835

Note: Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do r. 1806), poté rakouský císař (od r. 1804).
Král český
Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.)
from 1835 to 1848

Note: Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. Poslední korunovaný český král.
Král a císař
František Josef I.
from 1848 to 1916

Note: Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, z vnitropolitických důvodů se však nedal korunovat českým králem. (Ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
Král český
Karel I. (Karel III.)
from 1916 to 1918

Note: Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (Z časových a politických důvodů nebyl korunován českým králem). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.
Prezident ČSR
Tomáš Garrigue Masaryk
from November 14, 1918 to December 14, 1935

Note: První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
Prezident ČSR
Edvard Beneš
from December 18, 1935 to October 5, 1938

Note: Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu.
Státní prezident
Emil Hácha
from November 30, 1938 to May 9, 1945

Note: Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Wikipedie [Emil Hácha](https://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha)
Prezident ČSR
Edvard Beneš
from April 2, 1945 to June 7, 1948

Prezident ČSR
Klement Gottwald
from June 14, 1948 to March 14, 1953

Note: Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. První dělnický prezident, jak říkali komunisti
Prezident ČSR
Antonín Zápotocký
from March 21, 1953 to November 13, 1957

Note: Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
Prezident ČSR/ČSSR
Antonín Novotný
from November 19, 1957 to March 28, 1968

Note: V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
Prezident ČSSR
Ludvík Svoboda
from March 30, 1968 to May 28, 1975

Note: Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.
Prezident ČSSR
Gustáv Husák
from May 29, 1975 to December 10, 1989

Note: Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.
Prezident ČSFR
Václav Havel
from December 29, 1989 to July 20, 1992

Note: Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.
Prezident ČR
Václav Havel
from February 2, 1993 to February 2, 2003

Note: Poslední československý prezident a první český prezident.
Prezident ČR
Václav Klaus
from March 7, 2003 to March 4, 2013

Note: Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let.
Prezident ČR
Miloš Zeman
from March 8, 2013

Note: Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let, historicky první přímo zvolený prezident České republiky.
Birth of a daughterUršula Dostálová

Death
Světnov u Žďáru nad Sázavou